Obec Průhonice stojí nakládání s odpady 4,5 milionu korun ročně. Díky přípravě nové strategie odpadového hospodářství ušetřili zatím jen na svozu až stovky tisíc korun. Přečtěte si celou případovou studii.
Popelářský vůz váží v Průhonicích při svozu každou popelnici. Proč to dělá? Aby obec věděla, kolik odpadu přesně vyveze. Jedná se o technologii, která je umístěna přímo na svozovém voze.
Toto tzv. dynamické vážení používají v Průhonicích u směsného komunálního odpadu a hnědých popelnic, čili bioodpadu.
Popelnice jsou v Průhonicích opatřeny RFID čipem. To je plastový ovál velký asi jako dvacetikoruna. Není vidět, je zašroubovaný přímo do popelnice. Čip obsahuje adresu, ze které nádoba pochází, a další důležité údaje.
Každý čip je specifický, funguje jako otisk prstu pro danou popelnici. Každé svozové auto je navíc vybaveno GPS lokátorem. Když někdo popelnici přemístí na jiné svozové hnízdo nebo do jiné ulice, přijde se na to.
Po zavedení vážení popelnic obec zaznamenala roční úsporu při vyvážení odpadu stovky tisíc korun. Ukázalo se například, že část nádob je při svozu poloprázdná, přesto za ně Průhonice platí, jako kdyby byly plné.
Konkrétní výsledky v Průhonicích po zavedení měření a kontroly vyústily v pokles fakturovaných výsypů i fakturovaného množství zpracovaného odpadu takto:
Přehled o tom, kolik odpadu obec reálně vyveze, je pro odpadové hospodářství naprosto klíčový. Kdyby z žádného jiného důvodu, tak kvůli zpětné vazbě, aby obec věděla, že platí přesně tolik, kolik má.
Z praxe víme, že v odpadovém hospodářství to funguje tak, že auto sveze například pět obcí a dojede na skládku. Než ho vysypou, musí ho zvážit.
Potom dodavatel této služby na základě rozpadového klíče, například na základě objemu popelnic, určí každé obci hmotnost odpadu a tu jim vyfakturuje.
Realita ale může být taková, že v rámci této pětice obcí jedna z nich důsledně dbá na třídění odpadu a vyváží tím pádem poloprázdné popelnice. Ostatní obce na třídění nedbají.
Faktura se ale stejně rozpočte bez ohledu na to, kolik kdo skutečně svezl. Obec, která v rámci naší fiktivní pětice vyváží méně, na tom bude z hlediska platby znevýhodněna.
Vážení odpadu motivuje obce k vyvážení co nejplnějších popelnic. Jak to udělat? Například tím, že se sníží frekvence svozů.
V Průhonicích tak platili za svoz a zpracování odpadu i z téměř prázdných popolenic. A těch bylo v jejich případě téměř 20 %!
Krokem jedna je narovnání celého systému fakturace. V současné době obcím chodí fakturace za něco, co může být pravda, ale také nemusí.
Dlouhodobé netransparentní smlouvy se svozovkami jsou často vedeny tak, že obec platí paušálně částku na hlavu obyvatele, ale neodráží to skutečný stav odpadu.
Krokem dvě je sběr dat. Odpad se v čase vyvíjí. V zimě obce zaznamenávají jinou hmotnost a jiné složení odpadů než třeba v létě. V zimě je tam například popel, v létě více bioodpadu. Pomocí čipů lze hlídat, jak kolísá hmotnost odpadu. Podle toho pak vidíme, že se v obci něco děje.
Například, že lidé vyhazují bioodpad, který do černých popelnic na směsný komunální odpad nepatří. Nebo tam může někdo vyhazovat načerno stavební odpad. Občas se stává, že některá sběrná hnízda jsou extrémně přetížená a jiná naopak poloprázdná.
Krokem číslo tři je vyhodnocení dat a optimalizace neboli narovnání stavu odpadového hospodářství v obci. To se dá udělat nejdříve po roce sběru dat.
Středočeské Průhonice začaly s Obcejinak.cz spolupracovat už v roce 2017. Mezi jejich hlavní motivace patřilo:
Následovala důkladná analýza obecního odpadového hospodářství, veřejná zakázka na dynamické vážení a RFID čipy a podpis smluv s novým dodavatelem.
Jak spolupráce projektu Obcejinak.cz s Průhonicemi vypadala:
I když sběr dat ještě pokračuje, už dnes můžeme hovořit o úspoře ve stovkách tisíc korun ročně při nákladech 4,5 milionů korun na odpadové hospodářství.
Také se podařilo vyčlenit podnikatele z komunálního odpadu. Jejich nádoby a svoz si s nimi vyřešila sama svozová služba.
Obcejinak.cz v Průhonicích i nadále pokračují s optimalizací a přenastavením jejich odpadového hospodářství.
Čipování popelnic není drahé. Čip na větší popelnice stojí zhruba 75 korun, na menší přibližně 25 až 30 korun. To je cena za nákup čipu. Jeho instalaci si může obec v rámci vlastních technických služeb udělat sama, pokud má tu možnost.
Nebo jí čipy může nainstalovat například svozovka. Pak ale čip nevyjde na 30 korun, ale například 70, protože práce něco stojí. A tyto částky krát počet popelnic. Jsou to řádově desítky korun za popelnici.
Na celkové ceně čipování se promítá velikost obce, jednoduše řečeno, kolik má popelnic. Tato služba je ve většině případů pro obce finančně dostupná.
A většinou ji finančně nepocítí ani občané. Obce zpravidla berou nové náklady na svá bedra a občané nový systém finančně nijak nepociťují.